Má.

24. března 2012 v 10:46 | Aelis |  Téma týdne
Trochu zvláštní úhel pohledu na toto téma. (Varuju, tento článek je poněkud... nevyvedený.)
Má země. Jediné místo, kde se můžou splnit všechny mé sny. Jediné místo, které řídím naprosto a bezpodmínečně jen já. A jo. V mé zemi můžou klidně lidi, který nemám v lásce, dobrovolně skákat z okna.
Moje země je stejně jen vysněná. Důležitý je nepřekročit tu hranici mezi snem a skutečností, protože to by se ze mě po tom mohl stát slušný blázen. Musím přiznat, že nedávno jsem si uvědomila, že moje představivost je tak velká, že se úplně v pohodě vyrovnám jakýmukoli díteti, co vidí duchy a nikdo mu něvěří. "Ten má jen moc velkou představivost," říkají lidi kolem něj. Asi jsem blázen, ale moje představivost je to jediný co mám, když chci uéct od krutosti téhle reality. Dělá to tak spousta lidí a já jsem jeden z nich. Moje představivost je mimo jiné taky základem pro většinu mých povídek, ze kterých jsem ještě ani jednu nedopsala a ani jednu nezveřejnila. To je moje milovaná země. Ta která je pro mě naprosto dokonalá.



Ne že bych chtěla hned jak budu mít šanci odtud vypadnout. Mám to tu docela ráda a radši budu žít tady než třeba v New Yorku. No vážně, z toho města mám klaustrofóbii hned jak ho vidim jenom na nějaký fotce. Navíc se mi tam nelíbí. Spousta aut. Velký boháči a nebo velký chudáci. Stejně tak mi nic neříká Paříž. Jasně jela bych se tam třeba na tejden podívat, ale bydlet bych tam nechtěla. Je to pro mě zkrátka moc cizí. A zřejmě nikdy nepochopim proč lidi milujou Londýn. Ehm. Až na ty červený budky, autobusy no a ještě ty úžasný taxíky mi to tam přijde celkem obyčejný. A že bych chtěla lízt pod nos královský rodině? To fakt ne. Vlastně se mi nelíbí ani tamější památky. (Ne že bych je chtěla za každou cenu kritizovat.) Miluju Evropu. A to jen díky její bohatý historii.

Anglie mi někdy příde jen jako sofistikovanější verze ameriky, i když je to samozřejmě hloupost. Lidé stále touží po tom, co nemohou mít, ne?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lee Lee | Web | 24. března 2012 v 11:43 | Reagovat

Evropa má hodně co do sebe :)

2 Sasanka Sasanka | Web | 24. března 2012 v 11:56 | Reagovat

Nevyvedený? Už dlouho jsem nenarazila na člověka, který dokáže svoje myšlenky sepsat tak, aby plynuly skoro samy a přitom jim každý rozuměl. Pod první polovinu článku se ti s radostí podepíšu! Pod tu druhou už ne, já se už nemůžu dočkat až odtud vypadnu. Ale na druhou stranu, díky bohu za lidi jako ty. Kdyby to tady všichni nesnášeli jako já, brzo by v New Yorku bydlela miliarda lidí a naše minirepublička by zanikla (a pak bych se neměla kam vrátit, až bych zjistila, že všude dobře doma nejlíp).

3 Eloran Arroway Eloran Arroway | Web | 25. března 2012 v 11:22 | Reagovat

V první části článku se s tebou zcela ztotožňuji. Představivost a fantazie. Jediné dvě věci, bez kterých bych nedokázala v tomhle krutém světě bezejmenné generace existovat.
Docela by mě i zajímalo, kam až tvoje myšlenkové pochody ve světě fantazie sahají. Zveřejni něco, prosím. :-)
No, a o tom, že má každý rád něco jiného se asi nebudu dohadovat, nemá to cenu. Já mám třeba k Anglii citový vztah a I'm falling in love with England, protože jsem tam zavítala před osmi lety a chtěla bych tam po maturitě strávit určitý čas...

Jinak, děkuji za tvoje vřelé komentáře. A rozhodně nejsi vlezdoprdelka. Velmi mě těší a trošku mě hryže svědomí, že vždycky zapomenu odepsat, ale school is evil..

4 Nanashi Nanashi | E-mail | Web | 25. března 2012 v 13:54 | Reagovat

Já musím říct, že taky často odbíhám od reality teřba jen do mích myšlenek :DD
A taky bych se nechtěla odsud odstěhovat.
Jinak krásně napsaný =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama